Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Když hlava myslí na klobouk

Zřejmě první vyobrazení klobouku ve známé podobě s krempou, korunou a střechou – tzv. „top hat” – má na svědomí francouzský malíř Carle Vernet. Dílo se datuje do roku 1796. 

Tehdy se umělec rozhodl v cyklu karikatur zachytit módní výstřelky nově se zjevivší aristokratické subkultury v revoluční Paříži. Série obrázků si získala popularitu a k tématu se později vrátil se svým štětcem malířů v syn Horace.

Můžeme-li hovořit o evoluci klobouků, byl ten klasický nástupcem dvouroháku („bicorne”), který mimo jiné proslavila i válečnická hlava Napoleona. Klobouk se sníženou krempou šel po vlastní linii a během 19. století se z někdejší extravagance stala módní záležitost a nakonec konvence. Klobouk už se natrvalo usadil na hlavách pánů. Dodával jim centimetry a důstojný vzhled. Teď se mi to lehko píše, ale po 225 letech od vzniku zmíněného obrazu jsem se musel ptát, co dodává mně. Poprvé jsem si vyrazil v klobouku do ulic a říkal si, zda by si mě nějaký malíř taky nenabral na štětec a nerozmázl satirickým šlehem po plátně.

Co se stalo, že jsem si pořídil klobouk? Totiž – moje nejdražší žena mi ho pořídila jako nečekanou pozornost a skrytou výzvu: buď odvážný a udělej první krok ven s doplňkem, který už před půlstoletím přestala být masovou záležitostí, ale pro tebe je totálně nový. Ostatně: „Sluší ti víc než kdejaká bekovka!” (čtete to správně) narážela manželka na moji někdejší zálibu v rozpustilých čapkách, které jsem ovšem ztrácel jak na běžícím páse, a proto zkraje letošního podzimu dostal šanci on. Pochopil jsem svoji povinnost klobouk vyzkoušet nejprve na domácí přehlídce a poté naostro na veřejnosti. Nikdy předtím jsem něco takového úmyslně na hlavu nevzal. Proto jsem na ulici vyšel nejdříve s nedůvěrou a za řádky oken protějšího činžáku tušil módní policii. Ale koho bych zajímal, nepřeceňuj se, napadlo mě a za deset vteřin a dvacet kroků už jsem novou přízdobu přijal za svou součást. A na nádraží už jsem zdravil s pomocí klobouku udivenou paní pokladní.

Během sžívání s novým kamarádem jsem pochopil význam rčení „držte si klobouky”. Připadá mi až příliš snadné o něj přijít. Má chránit hlavu, ale sám je poněkud nekrytý. Pohyb po městě se ukázal být vlastně neustálou starostí o klobouk. A stále dokola – kam ho pověsit, kde ho odložit v situaci, když právě nemohl být na hlavě? Dříve mě předpověď směru a intenzity větru vůbec nebrala, teď ji hltám s předtuchou, že mi vítr bude brát klobouk. Další hrozbou jsou vrtochy děravé paměti. Je vskutku zvláštní, že hlava může zapomenout na to, co na ni vlastně patří, ovšem klobouk podobně jako deštník nebo telefon je ideální kandidát pro vstup do síně ztrát a nálezů! Donutil mě vypracovávat stále delikátnější metody, jak cennost nezapomenout. Kupříkladu ve vlakovém kupé klobouk teď nechávám přečnívat na regále tak, aby mě trknul při vstávání ze sedačky.

Kromě nových starostí ale klobouk rozšířil i paletu možností a učinil gestikulaci rozmáchlejší: teď jsem jej mohl různě smekat a přizdvihnout ho, přidržet, zasalutovat, pošinout po temeni, narazit do čela či zátylku, mávat jím na rozloučenou či uvítanou. Klobouk mi přitom vhání do úst starší slovní obraty: „Má úcta a má poklona a služebníček!” to ze mě padá samo. Vidíte, že stroj času vůbec nemusí být stroj. Abych pořád jen nesmekal: hádáte správně, že nechybí ani filmový hod kloboukem na věšák. Jakou jsem zatím měl trefu? Na všem se dá zapracovat... Proč jen ve sborovně nemáme ten klasický věšák na nožkách a s trčícími trny? Znáte ho? Můžete jej ověsit nejdražšími kabáty a pořád bude vypadat jako strašák do polí. Dosti výmluv! Majitel klobouku si musí umět udělat věšák z čehokoli.

Přilnul jsem k tomu příteli, který oslavil letos čtvrtkulatých 225 let, a on snad přilnul mně. Vždy navečer po návratu z cest jej odložím na okenní kliku, kde na mě počká jako způsobný mazlíček, až si jej pán ráno zase vyzvedne. Na uvedení do síně ztrát a nálezů ještě čeká a věřím, že se nedočká. To ho raději navždy pověsit na hřebík!

Autor: Aleš Misař | středa 20.10.2021 21:26 | karma článku: 7,91 | přečteno: 223x
  • Další články autora

Aleš Misař

Na slovíčko v jazykovém rynku

Na pěkné zvonivé slůvko „rynek“ už v současné češtině narazíme zřídka: spíše v knihách, kterým na hřbety sedá prach, anebo na mapě, kde se uchovalo v místních názvech. Přesto přijměte i dnes pozvání na rynek.

2.2.2023 v 8:25 | Karma: 8,32 | Přečteno: 190x | Diskuse| Kultura

Aleš Misař

Tenká skleněná hranice

Je tomu bezmála sto let, kdy Jiří Wolker vydal sbírku Těžká hodina obsahující působivou báseň Tvář za sklem. V líčení přepychové kavárny stojící proti nehostinné ulici jsem našel překvapivou paralelu k vlastní aktuální zkušenosti.

4.5.2022 v 22:10 | Karma: 11,34 | Přečteno: 292x | Diskuse| Společnost

Aleš Misař

Prohlášení k Buči aneb šestý balíček sankcí

Uviděl jsem. Uvěřil jsem. Nikdo mě nemusí přesvědčovat o podvrhu. Masakrem v ukrajinské Buči se ve mně něco zlomilo a vnitřní výkřik „dost!“ byl mojí první reakcí. A jedno slovo se poté rozrostlo v následující řádky.

8.4.2022 v 0:42 | Karma: 20,06 | Přečteno: 649x | Diskuse| Politika

Aleš Misař

Pár proroků pokroku z nenápadného roku (1)

Ptali jste se někdy, jak to zní, když se lámou dějiny? Praská to, rachotí, hřmí a lomozí? Ale nakonec tak okázalé projevy nejsou nutné?

6.10.2021 v 21:32 | Karma: 4,72 | Přečteno: 151x | Diskuse| Společnost

Aleš Misař

Svatyně s dvířky aneb my a ledničky

V drtivě většině domácnosti jsou její dveře ty nejotevíranější, častěji se bere za kliku snad jen u toalety, a to opravdu jen možná, ostatně mezi oběma existuje přímá souvislost.

5.7.2021 v 23:43 | Karma: 8,74 | Přečteno: 251x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

VIDEA TÝDNE: Potvrzený trest pro Feriho, živořící děti a Kobajašiho veleskok

28. dubna 2024  18:50

Soud v Praze tento týden potvrdil exposlanci Dominiku Ferimu tříletý trest za znásilnění. Strážníci...

Prigožin se stal miláčkem ruských teenagerů, zaujal přesvědčením a vzdorem

28. dubna 2024  18:28

Deset měsíců poté, co vedl ozbrojenou vzpouru proti ruskému armádnímu velení, a osm měsíců poté, co...

Necítí bolest a nekomunikuje. Matyas trpí vzácným syndromem, rodina shání pomoc

28. dubna 2024  18:24

Zpomalený vývoj, neschopnost ovládat tělo, záchvaty vzteku či snížený práh bolesti. Tak vypadá...

Trump si před Bidenem udržuje náskok, ukazuje předvolební průzkum

28. dubna 2024  18:11

Bývalý republikánský prezident Spojených států Donald Trump, který se opět uchází o křeslo v Bílém...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 8
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 881x
Někdo loví motýly a láká na jejich sbírku, já rád lovím postřehy do sítě slov, a jestli někoho nalákám, to přenechám vám

Seznam rubrik